Jak jsme zapojili děti do úklidu domácnosti

Článek byl publikován

Dítě, které se samo s chutí a bez domlouvání zapojuje do úklidu domácnosti je určitě snem každé maminky. Bohužel většinou musíme mít my rodiče nervy z ocele, když jako gramofon neustále svému dítku opakujeme: „Běž si uklidit pokojík! Vynes koš! Zalij květiny! Umyj nádobí! …“ Někdy je to nutné opakovat se zvýšeným hlasem i pod pohrůžkou nějakého trestu. Obvykle se pak cítíme dost provinile a hledáme způsoby, jak dítě motivovat, aby své domácí povinnosti dělalo bez řečí a rádo.


Co s tím?


Existuje několik způsobů, jakými dítě přimět, aby domácí práce dělalo dobrovolně. Podívejme se na některé z nich.


Pohrůžky a tresty
Tak tento způsob motivace asi není nejlepší. Rozkazy typu: „Jestli neuklidíš, nebudeš smět… nebo za trest budeš…“ Dítě se stresuje a raději ze strachu práci splní. Rodiče, kteří používají tento způsob, jsou spokojení, protože dítě své povinnosti udělají. Ale už nevidí do budoucnosti, jaké stopy v přístupu k domácím pracím to na jejich děti může mít v dospělosti. Dítě si může říci: „Až budu dospělý, tak už mi nikdo nebude rozkazovat a nikdy uklízet nebudu.“ Pak hrozí, že jejich vlastní domácnost bude hnít ve špíně a nepořádku, nebo že veškeré domácí práce nechají na partnerovi.


Finanční odměna
Někteří rodiče dětem podle náročnosti vykonané domácí práce vyplácejí různé obnosy. Možná je to motivuje k vykonání úklidových prací, ovšem z psychologického hlediska to příliš vhodné není. Dítě pak bude plnit své úkoly pouze s vidinou finanční odměny, a když rodiče nebudou mít na proplacení jeho práce, nebude dělat vůbec nic.


Možná, že namítnete, vždyť současná doba je jen o penězích, jen ať se naučí, co je v životě čeká. Ale co když se vám to pak vrátí jak bumerang, až ve stáří nezastanete tolik práce a pomoc dětí budete potřebovat. Co když si pak děti za pomoc rodičům nechají zaplatit? Díky honbě za penězi si ani neuvědomí důležitost práce ani to, jaké možnosti mu dává pomoc rodičům.


Dárky a sladkosti
V tomto případě platí stejné důsledky jako u předcházejících finančních odměn. S tím rozdílem, že jsou děti rozmazlovány dárky, jejichž hodnoty si pak neváží. U sladkostí je to o to horší, že mohou mít vliv na jejich zdravotní stav. Ani v tomto případě to příliš nezdůvodňuje význam pomoci rodičům.


Více času spolu
Ta nejideálnější možnost pozitivního vztahu dítěte k domácím pracím je pochopení. Pochopení toho, jaký význam má pomoc rodičům.


„Maminka se při krájení cibule řízla, proto umyju nádobí, aby jí do zraněného prstu nepálila horká voda a mycí prostředek.“


„Tatínek měl v práci velmi náročný den, vynesu tedy koš s odpadky sám, aby si odpočinul.“


„Pomohu rodičům utírat prach a vysát koberec, abychom měli rychleji hotovou práci a mohli mít společně strávené zážitky.“


Co myslíte, je to nádherná představa, když si dítě uvědomí pravý význam pomoci doma?


Avšak za realizací této představy se skrývá dlouhodobá a trpělivá komunikace mezi rodiči a dítětem, ke které by mělo docházet od nejútlejšího dětství.


Ne vždy však rodiče mají trpělivost klidně a do nekonečna opakovat pozitivní význam pomoci dospělým.


Bojová hra
Také v naší rodině jsme chtěli, aby si děti uvědomily význam domácích prací, ale naše trpělivost s vysvětlováním nebyla tak silná. Proto jsme vymysleli způsob, jak zatáhnout do úklidu celou rodinu, všechny věkové kategorie včetně rodičů. Naše děti jsou ve věkově různých kategoriích a rády se předvádějí jedno před druhým. A protože jsme se do práce zapojili i my rodiče, změnil se úklid na „bojovku“ plnou legrace a úklid byl hotov možná ještě rychleji, než kdybychom je za práci upláceli.


Jak na to?
Nejprve jsme se s dětmi posadili a promluvili si o domácích pracích. Co všechno je potřeba udělat, aby bylo uklizeno. Pak si děti nastříhaly kartičky a všechny činnosti (napočítali jsme jich zatím 98) na ně rozepsaly. Podle náročnosti jsme je obodovali, a pak všechny dali do krabičky. Vytvořili jsme hrací karty se jmény a pravidla hry. A mohlo se začít. Losovali jsme si úkoly (v pravidlech byly samozřejmě možnosti výměny – aby např. na naší nejmladší nevyšlo vaření oběda), plnili jsme domácí práce a připisovali si body na kartičky. Tak rychle uklizený dům, dvůr i zahradu jsme nikdy neměli.


Samozřejmě jsme nesbírali jen body. Počet bodů povoloval postupy do vyšších „levelů“. Měli jsme nastaveno 5 úrovní. Při dosažení bodů nejnižší úrovně si dotyčný mohl vybrat společenskou hru, kterou si celá rodina zahraje, a při dosažení maximálního počtu bodů nejvyšší úrovně mohl dotyčný vybrat výlet, kam se pojedeme podívat. Nešlo o věcné odměny za práci, ale o rozhodnutí, jak se celá rodina bude v následujících dnech bavit.


Hru jsme měli časově neomezenou, body se tedy mohly sbírat v průběhu celého dne. Kdokoliv si mohl odpočinout, na jak dlouho chtěl. Ve hře nešlo o první místa, protože vybírat ceny mohl každý po dosažení splněné úrovně.


Úklid se proměnil v opravdovou zábavu a zapojily se do něj všechny naše děti – jak patnáctiletý pubescent, tak pětiletá holčička. A spokojení jsme byli všichni – my rodiče, že je uklizeno a děti, že můžou rozhodovat o dalších aktivitách celé rodiny.

Dítě, které se samo s chutí a bez domlouvání zapojuje do úklidu domácnosti je určitě snem každé maminky. Bohužel většinou musíme m...

Sdílejte článek:

Recenze a hodnocení receptu


Napište vaší recenzi nebo komentář


Tento recept ještě nebyl okomentován
Jak jsme zapojili děti do úklidu domácnosti
Jak jsme zapojili děti do úklidu domácnosti Jak jsme zapojili děti do úklidu domácnosti Jak jsme zapojili děti do úklidu domácnosti Jak jsme zapojili děti do úklidu domácnosti

Autoři článku

Tomáš Rohlena
×

Váš recept je nyní uložen!

Zaregistrujte se, aby jste se k uloženým receptům později dostal/a.
Přihlásit se přes sociální sítě


Podmínky použití | Ochrana os.údajů