článek

Jak se jedlo za první republiky


Naše republika bude mít tento rok 28. října přesně 102 let a my se podrobněji podíváme na to, jak se stravovali naši před..
(celý článek)

Naše republika bude mít tento rok 28. října přesně 102 let a my se podrobněji podíváme na to, jak se stravovali naši před...


Naše republika bude mít tento rok 28. října přesně 102 let a my se podrobněji podíváme na to, jak se stravovali naši předkové za první republiky. Jako v každém období lidských dějin jedly vyšší vrstvy jídla vydatnější a stolovaly u bohatších tabulí, zato lidé nižších vrstev konzumovali to, co bylo po ruce a co se popřípadě dalo vypěstovat. V prvním případě nám poslouží ukázka obědového menu prvního prezidenta Masaryka, jímž své přátele pohostil v neděli 24. srpna 1930 na zámku v Lánech. Na druhé straně objevíme každodenní realitu vesničanů, dělníků a městských středních vrstev.

Stravování na venkově


Začněme na venkově. I když by se mohlo zdát, že tehdejší lidé zůstávali na okraji společnosti a obecně na periferii stravovacích návyků, tak opak je pravdou. Bylo-li po ruce políčko a nějaký ten dobytek, vesničané jedli hodnotnější stravu než měšťané.

K snídani byste si jako člověk z venkova tak dali kousek žitného chleba (pšeničná mouka byla drahá, pekli se z ní koláče) a k tomu hrnek mléka nebo kávu připravenou z cikorky nebo sladu. V bohatších hospodářstvích se na chleba mazalo máslo, a dokonce někde i povidla či marmeláda. Na svačinu posloužil opět chléb s kusem sýra, nebo byste si po cestě natrhali nějaká jablka nebo hrušky. K obědu byly nejčastěji luštěniny, brambory a knedlíky. Jako takovou přílohu naruby byste k nim volili vejce, houby nebo ovoce. A samozřejmě polévky, nejčastěji zeleninové (pozor, dostupná zelenina na venkově, ale ve městě téměř luxusní zboží). Během svátků, nedělí a zabijačkových hodů si venkované s chutí dopřávali maso. Oblíbenou pochoutkou bylo zejména ovarové koleno, které k nám doputovalo z vedlejšího Bavorska. Nechyběla však také pečená drůbež, ve městě opět velice nedostatkové zboží, a tudíž dost drahé. Velkochovům zbývalo ještě několik desetiletí do svého vzniku. Ztrhaní z práce na poli byste si večer připravili opět kousek chleba s polévkou (chlebová, česnečka, kulajda), nebo byste vzali za vděk tím, co zbylo z oběda.

Zde se trochu vrátím k řečenému, aby čtenář nedostal z těchto informací žaludeční depresi. Napříč komunitou odborníků na stravování (a že jich dneska je) panuje shoda, že nutriční hodnota jídel vesničanů byla na velmi vysoké úrovni. Spjati s půdou jedli o mnoho zdravěji než měšťanské vrstvy, kromě vyšších pater společnosti. Pojďme se tedy podívat na to, jak se hospodyňky ve městech vyrovnávaly s přídělovým lístkovým systémem na potraviny, který začal postupně mizet ve 20. letech 20. století, ale bídy mnohé přesto nezbavil.

Stravování ve městě


Putování městem zahájíme v kuchyni typického dělníka a jeho rodiny na okraji Prahy, který se tehdy nacházel například na Smíchově, v Košířích, v Libni nebo Vysočanech. Nebo v kterémkoliv větším městě v tehdejším Československu. Volného času na vaření nebylo nazbyt a tomu také odpovídala skladba jídelníčku. Žitná káva a žitný chléb byla typická dvojkombinace snídaně. Polévka z brambor, luštěniny, kaše, knedlíky s vejci posloužily k obědu. Nebo uhlířina, jídlo levné a syté, lákající na chuť slaniny. Dalším oblíbeným jídlem ve jménu hesla z minima maximum byla lepenice. K večeři zmoženým dělníkům jejich ženy chystaly polévku nebo zbytky od oběda či z předchozího dne. Drobnou zajímavostí je, že leckteré manželky se teprve s městským prostředím sžívaly a učily se v něm orientovat. Ty mladší se dokonce musely naučit ještě vařit, což v době lístkového systému a všeobecného nedostatku potravin a peněz byl skutečně obdivuhodný výkon.

V hospodách a šencích jste si mohli poručit například pivní slámu, což byl chleba nakrájený na hranolky a osmažený v oleji, obyčejný chleba s máslem a syrečkem, párky nebo taliány s vejmrdou (křen s červenou řepou) nebo rybu, kterých bylo všude dostatek, a proto po ní často sahali chudší lidé. Šenkýřky ji připravovaly buď smaženou, nebo uzenou (uzenáče).

Situace o něco veselejší panovala u stolu střední třídy, tedy úředníků, učitelů, živnostníků. Hospodyňkám ve vaření pomáhala nejrůznější prvorepubliková periodika (Ženské listy, List paní a dívek nebo Pestrý týden) a rovněž knihy receptů (M. D. Rettigová, Marie Janků-Sandtnerová či úsporná Anuše Kejřová). Kuchyně středních vrstev se točila kolem masa, omáček, brambor a knedlíků. Maso většinou vepřové a hovězí, drůbeží maso bylo drahé a nedostatkové zboží. Inspirace přicházela z celé bývalé Rakousko-Uherské říše. Původ vídeňského řízku, telecího řízku (šniclu), štrúdlu nebo játrové polévky je zřejmý. Houskové knedlíky, ovocné knedlíky nebo párečky k nám doputovaly ze sousedního Bavorska, čevabčiči z Balkánského poloostrova a někdy v 9. století si jistý pastevec jménem Gulyás začal připravovat masitou polévku s masem, paprikou a cibulí…

Stravování u prezidentů


Toho dne panovalo ve středních Čechách horké letní počasí. Do zámku v Lánech se sjeli vybraní Masarykovi přátelé, aby společně prodiskutovali aktuální politickou situaci a zároveň aby společně poobědvali. Z tehdejší kuchyně se nám dochovalo menu, které vám teď přiblížíme.

Začínalo se jako obvykle polévkou. Tehdy se servírovala zadělávaná polévka s houbami a bramborami (klasická bramboračka), druhý chod pak obstaral pečený pstruh s rajčaty a jako hlavní chod se podávala pečená kachna s bramborových salátem a jablkovou kaší, kterou si Masaryk oblíbil v Americe. Zmrzlinou a ovocem se končilo. Co se podávalo k pití, prameny nedochovaly. Jak známo Masaryk se mladém věku stal abstinentem, ale ke kachně i pečené rybě se nejlépe hodí červená a bílá vína z Moravy.

Pro zajímavost uvádíme menu z oslavy prvního výročí založení republiky a pak také slavnostní tabule prezidentů Zápotockého a Havla, abyste si udělali představu o složení jídelních lístků v každém období minulého století.


Událost: slavnostní oběd k 10. výročí osvobození Rudou armádou
Čas: 5. května 1955
Místo: Pražský hrad
Prezident: Antonín Zápotocký

Menu:
* Drůbeží játra ve vinném želé
* Variace staročeských tlačenek s kmínovým chlebem
* Karlovarský guláš se špekovým knedlíkem
* Moravský vrabec s kysaným zelím
* Sýrová rolka s čabajskou pěnou
*Višňový řez
* Káva


Událost: slavnostní večeře k 10. výročí 17. listopadu 1989
Čas: 17. listopadu 1999
Místo: Pražský hrad
Prezident: Václav Havel

Menu:
* Zvěřinová domácí paštika s houbami
* Chřestový krém s drůbežím masem
* Plněná křepelka, zámecké brambory
* Pudink Diplomat
* Vína: Chardonnay a Frankovka z Nového Šaldorfa u Znojma

(U stolu v Habsburském salonu Pražského hradu zasedli mimo jiné Margaret Tchatcherová, George Bush, Helmut Kohl, Francois Mitterand a Michail Gorbačov.)

Tradiční česká vánočka

Tradiční česká vánočka


Jeden ze základních receptů, které by měl umět každá kuchařka a každý kuchař.


Játrová paštika z kuřecích jater

Játrová paštika z kuřecích jater


Játrová paštika nechyběla na žádné slavnostní tabuli, a tak si i vy udělejte tuto báječnou pochoutku.


Krémová chřestová polévka

Krémová chřestová polévka


Krémová chřestová polévka je skvělá i zastudena. Navíc je tento recept velmi jednoduchý na přípravu.


Hovězí guláš

Hovězí guláš


Super skvělý recept na guláš, který měl už v oblibě i první československý prezident.


Španělský ptáček

Španělský ptáček


Klasika nad klasiky je španělský ptáček. Zvládněte i vy tento recept a udělejte si radost dobrým jídlem.



  • Kuchař: Lukáš Svítil
  • Publikováno:

Kategorie: Rady a tipy

Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Hledat podobné články jako Jak se jedlo za první republiky.
Nebo hledejte podobné podle části názvu jak jedlo první republiky .

Naši partneři