Je libo ústřice?!
Ústřice jedlá, co o ní vlastně víme?
Ústřice je jedlý mlž, který patří do čeledi ústřicovitých. Jedná se o 10 - 20cm velkou lasturu, která uvnitř skrývá maso, jež je považováno za opravdovou delikatesu. Původně se vyskytovala v Evropě ve vodách Atlantského oceánu a později byla rozšířena i do oblasti kanálu La Manche. V dnešní době jí najdeme podél pobřeží západní Evropy, tzn. od Maroka až po Norsko. Ve Francii a Nizozemsku se chová na farmách. Ve 40. a 50. letech 20. století byla populace ústřice zavlečena na pobřeží Severní Ameriky, kde se jí daří a volně se šíří. Přesněji se jedná o oblast od Maine po Rhode Island. Ústřice je považována za opravdovou delikatesu, a proto se chov na mořských farmách velmi rozšířil. Největšími světovými producenty je USA, Maroko, Španělsko, dále pak Francie, Irsko, Nizozemsko a Chorvatsko. Ústřice se pěstují i v Řecku a JAR.
Trocha historie
Již v antice si staří Římané hojně dopřávali ústřice, a proto je začali přemisťovat z moře do předem vyhloubených rybníčků. Tím začal první chov. Tento model následovali Francouzi v 17. století, kteří budovali slané mokřady. Zde ústřice dorůstaly rychleji, jelikož voda byla slanější – vyšší slanost = rychlejší růst. Postupem času se zvyšovala poptávka a tím došlo v 18. a 19. století k nadměrnému rybolovu, který měl za následek vyčerpání přírodních kolonií. Následně se přistoupilo k řízenému obnovování zdecimované populace ústřic.
Už jste je ochutnali?
Ústřice jsou celosvětově považovány za velikou delikatesu. Uvnitř vápnité lastury se skrývá béžové až světle šedé tělo. Než se k němu dostanete, musíte zvládnout rozloupnout pěvně sevřenou lasturu centrálním svalem. Po otevření se maso odloupne nožem, zakápne citronem a syrový mlž se spolkne – bez kousání či povalování v ústech. Ten je bez chuti, jen mírně slaný. Takže otázkou je, jestli se opravdu jedná o takovou pochoutku nebo je to jen póza?! Mnoho kulinářů tvrdí, že k ústřicím se člověk musí tzv. projíst – jako např. k olivám, kapary, aj. Posuďte sami.
