Kdy začal čas? Juliánský a gregoriánský kalendář

Lukáš Svítil

Hodnocení obsahu
Sdílejte obsah s přáteli

Juliánský kalendář

Zaznamenávání času v podobě, která je lidem jednadvacátého století srozumitelná, začalo ve starém Římě. Juliánský kalendář v roce 46 př. n. l. prosadil římský Julius Caesar a Řecku jako poslednímu státu na Zemi vydržel až do roku 1923. Starověcí matematici, kteří juliánský kalendář vytvořili, však ve výpočtech udělali chybu. Rok měl 365 dní, ale každý čtvrtý byl takzvaný přestupný s 366 dny. A to byl problém, neboť tímto způsobem by lidstvu spadl do klína každých 128 let jeden den navíc. Den podle Juliánského kalendáře je o 11 minut delší, než je délka tropického dne, který se počítá z pohybů Slunce a tropický den je tak nepřesnějším ukazatelem přírodních period, a tedy času.

Aby lidé vyrovnali odchylku, kvůli které je čas v kalenáři rychlejší než ten, kdy skutečně Země oběhne Slunce, gregoriánská reforma zavedla, že přestupný rok sice nastává každé čtyři roky, ale přestupní roky dělitelné 100, musí být zároveň dělitelné číslovkou 400. To znamená, že přestupní rok nastal v letech 1600, 2000, 2400, ale roky 1700, 1800, 1900 přestupné nebyly a rok 2100 také žádného 29. února mít nebude.

Císař Julius Caesar rovněž ve svém juliánském kalendáři, který vycházel ze starořímského kalendáře, zavedl jako první den roku místo 1. března 1. leden. Dneska si to neumíme představit jinak. Dále například názvy měsíců červenec a srpen mají svůj původ ve jménech dávných vládců. July, anglicky červenec, své jméno nosí podle císaře Juliána, a august, anglicky 8. měsíc srpen podle jeho nástupce Augustovi. Tomuto císaři se ale nelíbilo, že jeho měsíc má jen 30 dní, protože se tehdy dodržovalo střídaní měsíců se 30 a 31 dny. Proto srpen prodloužil na 31 dní a posledním 4 měsícům pozměnil počet dnů tak, aby se opět střídavě lišily o jeden den. Tímto zase počet přepadl o jeden den do následujícího roku, a tak se odebral jeden den v únoru. Nicméně tímto jednoduchým přeskupením byly položeny základy kalendáře, jaký známe dnes.

Gregoriánský kalendář

Tehdejší lidé si však čím dál častěji všímali rozporu mezi datem v kalendáři a skutečnou rovnodenností a skutečným slunovratem. Jestliže v roce 453 byl rozdíl jeden den, tak už v roce 581 rozdíl činil 2 dny. Nakonec si změny začal všímat i raně středověký lid a situace začala být neúnosná, protože Velikonoční neděle, nejdůležitější svátek křesťanů, najednou byla dost daleko od prvního jarního úplňku. Prostě průšvih jako hrom. Bylo potřeba jarní rovnodennost usadit do 21. března, jak bylo schváleno na Nikajském koncilu v roce 325.


Úkolu se ujali dva bratři, italští astronomové, Antonio a Luigi Giglio, a jejich návrh reformy byl 24. února 1582 schválen papežem Řehořem XIII. Od něho pak je odvozen název gregoriánský kalendář. Umírající papež vydal v tom roce bulu, tedy jakési nařízení, které bylo přibito na vrata baziliky sv. Petra a Pavla v Římě, a tím nový kalendář vešel v platnost.
V roce 1582 činil rozdíl mezi přirozeným časem a časem v kalendáři téměř 10 dní, které bylo potřeba z kalendáře vyjmout. A tak se v tomto roce lidé po 4. říjnu probudili rovnou do 15. října, všech deset dní mezi tím jako by nebylo. Základní změna proběhla, ale zavést gregoriánský kalendář do všech křesťanských zemí trvalo až do roku 1923.

V dnešní době je rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem 13 dní. To je důvod, proč ortodoxní země jako Rusko, Srbsko nebo Řecko slaví Vánoce až 6. ledna. A Velká říjnová revoluce neproběhla v říjnu, ale v listopadu. Avšak drobná nepřesnost, která se v současném kalendáři stále skrývá, přidá lidstvu jeden den až za 3300 let.

Hermelínová silvestrovská pomazánka

Hermelínová silvestrovská pomazánka


Pokud budete slavit Silvestr doma, udělejte si podle tohoto receptu super skvělou hermelínovou pomazánku.


Vánoční punč

Vánoční punč


Sychravé počasí nahrává konzumaci teplých nápojů. Sáhněte třeba po výborném vánočním punči v tomto receptu.


Velikonoční beránek

Velikonoční beránek


Obětujte tohoto velikonočního beránka na Velikonoce. Děti se budou jenom olizovat.



Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář

Pro přidání komentáře k Kdy začal čas? Juliánský a gregoriánský kalendář, je nutné být přihlášený(á)/zaregistrovaný(á).


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Nebo hledejte podobné podle části názvu: kdy, začal, čas?, juliánský, gregoriánský, kalendář.

Kde najít informace



×