Nabídka
Přidej
článek

Kuchyně ve středověku – co všechno se jedlo a pilo ve 14. století


V posledním desetiletí se historici začali zabývat okolnostmi nejen velkých událostí, ale i aspekty běžného života tehdej..
(celý článek)

V posledním desetiletí se historici začali zabývat okolnostmi nejen velkých událostí, ale i aspekty běžného života tehdej...


V posledním desetiletí se historici začali zabývat okolnostmi nejen velkých událostí, ale i aspekty běžného života tehdejšího člověka. Jednou z atraktivních, zajímavých a všech lidí se dotýkajících témat je jistě stravování středověkého člověka. A není to jenom proto, že tento věk vnímáme tak nějak zastřeně, romanticky, ale hlavně s mnoha bázlivými předsudky (středověk = zima, hlad a smrt). Prostě otázka, co jedl Karel IV., je sice trochu bulvární a v podstatě okrajová, ale o to je zajímavější a na odpověď překvapivá. Pojďme se tedy podívat na to, jak se jedlo dříve a ve druhém plánu zjistit, jak se změnilo vnímání toho, co je a co není přípustné.

V 17. a 18. století v období baroka na stůl patřila tato jídla. Vedle rafinovaných pokrmů vyšších kruhů jako zauzený losos, nadívaná holoubata nebo frikasé z telecího masa se konzumovaly například žemlové koule, zelenina, luštěniny, brambory, plněný kapoun a hlavně nejrůznější kaše. Pilo se pivo, víno, destiláty… a mošty. Podíváme-li se ale dále do minulosti, nahlédneme více netradičních stravovacích návyků i jistých kuriozit. Gastronomie 14. století představuje zajímavou etapu emancipace člověka nad zvířetem v něm.

Přežití versus požitek


V tehdejší době, do jisté míry stejně jako dneska, složení stravy záviselo na tom, ke které společenské třídě se člověk počítal. Jinak se jedlo na císařském dvoře, jinak mezi šlechtici a jinak jedli poddaní. Z hlediska používaných surovin panoval velký rozdíl v tom, že tehdy českým obyvatelům ještě nebyly známy brambory a byl zásadní nedostatek cukru, který byl považován jako naprosto exkluzivní zboží. (Podobně jako to v budoucnosti bude například tuňák.) Místo cukru se používal med nebo ovoce. Z masa se konzumovalo téměř vše, co běhalo v tehdejších lesích nebo plavalo v tehdejších vodách. K tomu ovšem také logicky patřila konzumace bobrů, vran či veverek. Mňam.

Při slavnostních příležitostech se podávali zajíci, srnci a divoké kachny. Častější bylo na stole maso hovězí, vepřové bylo zpracováváno spíše do jelit a jitrnic. Tehdy daleko více než teď se jedly ryby – siven, lín, candát, sumec, štika, okoun a úhoř –, které se vyskytovaly v početných rybnících a řekách. Polévka neměla dnešní konzistenci, ale byla o dost hustší tak, aby spolehlivě zasytila. Mezi oblíbené patřila například semenečná polévka z konopného semínka, polévka z ořechů a křenu, pivní polévka a mandlová polévka. Zdaleka nejběžnějším pokrmem byly kaše, velmi oblíbené ve všech vrstvách společnosti, namátkou třeba syrná (recept viz níže), žitná, jáhlová.

Karel IV. jako už římský císař měl pár oblíbených pochoutek, které zde můžeme uvést jako doklad toho, co jedl nejvýznamnější muž tehdejší doby. Byly to nadívaná štika s mandlovou nádivkou, takzvaný rissoles – mleté kapří maso doplněné bylinkami, kořením a zeleninou. Mezi další oblíbené pokrmy Karla IV. patřily hustá masová polévka, ragú z dušeného masa, masové krokety, srnci, zajíci, koroptve, veverky nebo prasečí ouška.

Cukr a koření z pytlíku?


I když se ve středověku nesladilo cukrem, tak sladká jídla byla velmi oblíbená. Typický dezert pro dané období byla jáhlová vermuže (recept viz níže). Jednalo se o jáhlovou kaši ochucenou medem a ovocem. Dále si středověcí lidé rádi pochutnávali pokrmu zvaném hrách vlaský v homoli (recept viz níže), který se dělal z dnes ne zcela běžných a představitelných kombinací hrachu, medu, rozinek, sádla a šlehačky na dochucení. Z toho se vytvořila homole, která se ještě polila medem.
Koření tehdy představovalo luxusní zboží, a proto jídla bylo lze označit z dnešního pohledu za mdlá. Pouze nejvyšší vrstvy mohly díky koření zakoušet bohatost chutí. Nemnoha obchodními cestami z dalekých krajů se k nám dostaly například pepř, skořice, šafrán, muškátový oříšek a také sůl.

Nápoje v středověku


Pití nebo ucucávání vody, tak jak to známe dnes, ve středověku nepřipadalo v úvahu. Málokdo si totiž troufl napít se z rybníka nebo řeky, neboť i silnější průjem byl pro středověkého člověka smrtelným nebezpečím. Fígl převařené vody zbavené všech bakterií byl tehdy třeba císaři Karlovi znám asi tak, jako my se vyznáme v rozdílu mezi šestou a sedmou dimenzí. A proto se pilo hlavně nefiltrované pivo, víno, medovina a destiláty z plodů, které rostly kolem (hruškovice, ořechovice). Víno se pilo díky Karlovi, neboť pocházejíce z Burgundska vinnou révu do Čech přivezl. Jako nealkoholický nápoj sloužily mošty (jablečný, hroznový), z teplých nápojů se pak oblibě těšila melta.

Hygiena a technika přípravy


Asi těžko bychom v tehdejší době hledali vodovod nebo kanalizaci. Nároky na hygienu byly nepoměrně menší než dnes. Slovo příbor bylo neznámé, pouze vyšší vrstvy při jídle používaly lžíci. Jinak se jedlo rukama jak z dřevěných misek, tak stříbrných podnosů. Jídlo bylo poživatelné, dokud nezapáchalo. Zvíře v nás – co se sníst dalo, to se snědlo.
Smažená jídla se tehdy vyskytovala pouze výjimečně, díky ohni se hlavně peklo a dusilo, dále se potraviny sušily a nakládaly. Povětšinou se jedlo dvakrát denně – v poledně a se soumrakem. Heslo dne byla střídmost. A i díky tomu lze označit tehdejší stravování za vyváženější a zdravější, než je tomu dnes.


Hrách vlaský v homoli
300 g hrachu přes noc namočte, uvařte a propasírujte.
Do takto připraveného hrachu vmíchejte 200 g medu a 100 g rozinek.
Z hrachové směsi zalévané rozpuštěným sádlem (300 g) tvarujte malé homole. Na talíři možno přelít šlehačkou či medem. Nelekejte se, kombinace ingrediencí je překvapivě chutná.

Syrná kaše
250 g tučného tvarohu rozdrobte se 150 g obilné krupice.
200 g másla a připravený tvaroh s krupicí rozmíchejte ve vodě a pomalu vařte.
Na talíři polijte medem a nesolte.

Jáhlová vermuže (kaše s ovocem a medem)
V mléce svařte (propláchnuté) jáhly a přidejte med, máslo, ovoce.


  • Kuchař: Lukáš Svítil
  • Publikováno:


Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Naši partneři