článek

Přehled těch nejdůležitějších minerálů pro náš organismus


Pro naše tělo je důležitá řada pochodů, které nás udržují při životě. Správn&e..
(celý článek)

Pro naše tělo je důležitá řada pochodů, které nás udržují při životě. Správn&e...
Sdílejte obsah s přáteli



Pro naše tělo je důležitá řada pochodů, které nás udržují při životě. Správné fungování organismu by nebylo možné bez vitamínů a minerálů. A právě druhým zmíněným se budeme věnovat v dnešním článku. Shrneme si nejen přehled a základní funkce jednotlivých minerálů, ale i jejich nedostatek. 

Základní prvky



Vyskytují se v našem organismu v relativně vysokých koncentracích. Řadíme sem sodík, chlór, vápník, draslík, fosfor a hořčík. První tři se vyskytují hlavně v mimobuněčném prostoru (tj. mimo buňky), zbytek se pak nachází naopak uvnitř buněk. 

Sodík (Na)



Jako hlavní mimobuněčný kationt na sebe váže vodu, čímž se podílí na zadržování krve v cévách. Účastní se také kontrakcí svalů a nervových přenosů. Hlavním zdrojem sodíku je kuchyňská sůl (NaCl). Vylučuje se převážně močí, dále stolicí a potem. Mezi hlavní důvody nedostatku patří zvracení a průjmy. Nedostatek se projeví dehydratací, bolestí hlavy, svalovými křečemi a nízkým krevním tlakem.

Chlór (Cl)



Chlór, jakožto hlavní mimobuněčný aniont doprovází především sodík. Význam má při udržování pH krve, tvorbě žaludečních šťáv a imunitní odpovědi. Příjem i výdej je stejný, jako u sodíku. K nedostatku dochází při zvracení a nadměrném pocení a projevuje se únavou, zmateností a svalovou slabostí. 

Vápník (Ca)



Patří mezi základní složky kostí a je tedy důležitý pro jejich normální vývoj. Hlavním zdrojem jsou mléčné výrobky. Nedostatek je většinou způsoben hormonální poruchou a projeví se osteoporózou. Závažný je i jeho nadbytek, který svědčí také o hormonální poruše, ale vede k uvolňování vápníku z našich kostí, ty jsou pak křehčí a vypadají, jako ementál.

Draslík (K)



Draslík je hlavní intracelulární kation. Důležitý je pro normální funkci nervové a svalové soustavy. Hlavním zdrojem je rostlinná strava. Vylučuje se nejvíce močí a poté stolicí. Nedostatek je doprovázen svalovou slabostí, může nastat i porucha srdečního rytmu. Velký význam má naopak jeho vysoká koncentrace v krvi, která vede k zástavě srdce.

Fosfor (P)



Tvoří jednu z hlavních složek kostí a zubů. Krom toho se účastní vzniku zdrojů energie (ATP), svalových kontrakcí a tvorby DNA a RNA. Metabolismus je poměrně úzce provázán s metabolismem vápníku. Nedostatek se projeví onemocněním kostí (osteomalácie, křivice, osteoporóza)

Hořčík (Mg)



Podílí se na celé řadě metabolických procesů a je součástí více než 300 enzymů. Dále se účastní svalové kontrakce, tvorby bílkovin a nervových procesů. Zdrojem hořčíku je kakao, celozrnné výrobky nebo brambory. Nedostatek se projeví únavou, bolestí hlavy, nespavostí a svalovými křečemi. 

Stopové prvky



Následuje přehled prvků, které jsou pro naše tělo nezbytné, ale v krvi se vyskytují ve velmi malých koncentracích. Proto se jim říká stopové prvky, dokonce vanad a křemík bývají označovány za ultrastopové, vzhledem k jejich extrémně nízkým koncentracím. 

Železo (Fe)



Ve tkáních je uloženo ve formě feritinu. Je součástí hemoglobinu, bílkoviny, která rozvádí kyslík po našem těle a ten se váže právě na atomy železa. Dále je součástí řady enzymů, ale i myoglobinu, což je takový hemoglobin, ale ve svalech. Dobrým zdrojem je například špenát nebo luštěniny. Hladina železa podléhá diurnálním rytmům a nejvyšší je ráno, k večeru klesá. Nedostatek provází infekce, nádory nebo anémie.

Měď (Cu)



Je součástí mnoha enzymů, včetně těch, které se uplatňují v metabolismu adrenalinu a energetickém metabolismu buněk. Spolu se zinkem je součástí antioxidačního enzymu superoxiddismutázy. Nedostatek je při dědičném onemocnění, tzv. Menkesova choroba, která je charakterizována opožděným růstem a mentálním vývojem.  Zdrojem mědi je kakao či játra.

Zinek (Zn)



Je součástí více než 200 metaloenzymů, včetně již zmíněné superoxiddismutázy. Potřebný je pro buněčnou imunitu, tvorbu buněk, včetně spermií a hojení ran. Významným zdrojem je především masitá strava. Při nedostatku dochází k poruchám růstu, špatnému hojení ran a k poruchám imunity.

Selen (Se)



Selen je součástí enzymu glutathionperoxidázy, která má antioxidační účinky. Účastní se tvorby hormonů štítné žlázy a je důležitý pro ochranu před zhoubným bujením. Hlavním zdrojem je cibulovitá zelenina. Při dlouhodobém nedostatku selenu může dojít ke vzniku rakoviny či infarktu myokardu. 

Další stopové prvky



Chrom (Cr)



V těle se může vyskytovat ve dvou formách. Jako šestimocný je toxický, jako trojmocný působí antioxidačně a reguluje účinek inzulínu. Zdrojem jsou například kvasnice. 

Fluor (F)



Uplatňuje se při mineralizaci kostí a zubní skloviny ve formě fluorapatitu. Nedostatek se projeví zvýšenou kazivostí zubů. Zdrojem je pitná voda či mořské ryby. 

Jód (I)



Je součástí hormonů štítné žlázy a je důležitý pro jejich správnou funkci. Nedostatek vede k celkovému útlumu našeho organismu. Zdrojem jsou mořské ryby. 

Kobalt (Co)



Kobalt je součástí vitamínu B12 a vzhledem k velkým zásobám tohoto vitamínu je nedostatek vzácný. 

Mangan (Mn)



Je součástí mnoha metaloenzymů, včetně antioxidantu superoxiddismutázy. Účastní se také tvorby cholesterolu a protrombinu, který je důležitý pro srážení krve. Nedostatek vede k poruchám tvorby lipoproteinům, kostním defektům a kožním změnám. Zdrojem jsou ořechy a obilniny. 

Molybden (Mo)



Součást xantinoxidázy, je tedy důležitý pro tvorbu kyseliny močové, která je hlavním odpadním produktem při rozpadu DNA a RNA. 


  • Kuchař: Tomáš Rohlena
  • Publikováno:

Kategorie: Rady a tipy

Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Naši partneři