Rozhovor s operním pěvcem Danielem Klánským

Článek byl publikován

Dnešní rozhovor o jídle bude s nadějným operním pěvcem Danielem Klánským. Je laureátem několika pěveckých soutěží, finalistou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka 2015  a absolutním vítězem a držitelem Ceny Českého rozhlasu na Mezinárodní  písňové soutěži B. Martinů.


Jaký máte vztah k jídlu?


Můj vztah k jídlu je tak kladný, jak jen může být. Myslím si, že umělcům všeobecně imponuje jídlo a vaření. Hudba je velmi abstraktní a právě jídlo dokáže popsat řadu nevysvětlitelných emocí a pocitů, které vyvolává.  Různá hudba se hodí k různému jídlu. Ochuzený umírá ten, kdo nepoznal krásu hudby a nepoznal rozkoše různého jídla. Je skvělé jíst rozmanitě a poslouchat srdce a žaludek, po čem zrovna touží. Zjistil jsem, že na mě má zvláštní vliv hudba Mozartova. I když tento můj nejmilejší skladatel neměl jistě s Japonskem nic společného, vyvolává jeho hudba ve mně neodolatelnou chuť na sushi. Je to určitě trochu nestandartní - řada lidí by si zrovna k tomuto skladateli dokázala lépe představit třeba křepelčí maso, zvěřinu, či lehká italská jídla.  


Mnoho lidí nemá vztah k opeře a jídlu také ne. Chodí do fastfoodu a dělají si instantní polévky či jí hotové polotovary. Fast food mi připomíná mnoho dnešní populární hudby, která je založena na třech akordech a je rychle hotová. Pokud si netrénujete chuťové buňky, připadá vám dokonce dobrá a stanete se na ní závislí. Nikam vás však neposouvá. Opera mi připomíná plody moře, sushi či různé netradiční speciality, ale i prosté olivy, které se mnoho lidí zdráhá okusit a prorokuje, že jim nebudou chutnat,neboť oni jsou zvykli na fast food. Nakonec však, pokud překonají strach, je milují. Jen si stačí zvyknout. Opera také může připomínat skvělé víno nebo kvalitní doutník a přitom je cenově mnohem dostupnější.


 Bohužel ani opeře a vážné hudbě obecně se nevyhnul jeden nešvar, který nalézáme i u jídla a některých restaurací - něco se tváří jako vynikající a nepřekonatelné, je to patřičně drahé a reklamně prodané. Lidé nezasvěcení a znající jen rychlé občerstvení mají pocit, že to je pravá gurmánská specialita a přitom je to jen ten fastfood na stříbrném talíři.   


Jaké jsou vaše oblíbená jídla?


To je velmi těžká otázka. Dalo by se říct, že kdybych na ni teď nějak odpověděl, zítra bych odpověděl jinak. Asi hodně záleží na tom, jak se zrovna cítím. Dříve to rozhodně byla svíčková na smetaně. Vím, že na základní škole jsem o ní psal pojednání na téma „Co mám na světě nejraději“. S otcem jsme dělali statistiky, kde se vaří nejlepší svíčková,a zkoušeli jsme mnoho restaurací a zapisovali si chutě. Od té doby se ovšem mnohé změnilo a já bych už nyní rozhodně nehodnotil svíčkovou jako věc, kterou mám na světě nejraději. Je to pořád jídlo, které mám opravdu hodně rád, ale obecně se pro mě těžší česká jídla stala spíš symbolem prázdnin či volných dní a nejím je tolik, když jsem v pracovním procesu. Řekl bych, že mým oblíbeným jídlem se stává to, na co mám právě chuť.


Experimentujete při výběru jídla nebo sázíte na jistotu?


Neexperimentovat by bylo nudné a mělo by to za následek degeneraci chuťových buněk.


Vaříte doma? A pokud ano, která jídla nejvíce?


Vaření je pro mne fascinující umělecká činnost. Představte si několik lidí, kteří by každý den vařili jedno jídlo podle stejného receptu. Bylo by pokaždé trochu jiné - a to u všech. Když hrajete skladbu nebo zpíváte árii, mnohokrát za sebou hrajete či zpíváte sice stejné noty a stejný text - ale stejné to není nikdy. A když vaší roli zpívá alternace, je to úplně jiné, ačkoliv technicky vzato zpívá to stejné. A to velmi podobné tomu vaření. Neobyčejně rád v kuchyni experimentuji, vymýšlím různá jídla a zvláštní kombinace chutí. Zrovna včera jsem zase jednou experimentoval - tentokrát s hovězím a whisky. Tyto dvě suroviny se setkávaly s medovou omáčkou a americkými bramborami a rajčátky.  


Jak jste na to s pravidelným stravovacím režimem?


Bohužel nijak valně….lidé, kteří mne znají v pracovním procesu, asi moc nevěří tomu, že umím vařit a vychutnávat si variace chutí. V největším pracovním stresu dokážu jíst ledacos. Ačkoliv jsem požitkář, v těchto chvílích nedokážu být moc vybíravý a sním to, co je. Ale někdy prostě na pravidelnost zapomínám.


Četl jsem o lidech, kteří ráno vstanou o hodně dřív, aby si stihli připravit chutné a plnohodnotné jídla do krabiček. Pro mne to zní spíše jako nějaká vědeckofantastická literatura.


Máte oblíbenou restauraci, kam rád chodíte?


Měli jsme s přítelkyní jednu velmi oblíbenou nedaleko od domova a tu zrušili, ale já jsem si nyní velmi oblíbil restauraci Rest, která je hned pod Podolskou porodnicí.  Dříve, pokud si to dobře pamatuji, to byla spíš hospoda, kam chodili tatínkové, kteří nešli k porodu, a čekali tam,jak to dopadne. Teď je z toho nádherná stylová restaurace se skvělým jídlem. Myslím, že jsou na nejlepší cestě, aby se stali mou oblíbenou restaurací. Mám také rád Čestr či Lokál. Na pivo pak celou řadu staropražských hospod. Ale vzhledem k tomu, že jsem „podskalský patriot“, doporučuji také zajít si na něco dobrého u nás na Výtoni, třeba na kávu a něco k zakousnutí do Cafeterapie, nebo na skvělé víno Na břehu Rhony či na zmrzlinu do Puro.Anebo zajít do Vyšehradské ulice a nakoupit španělské speciality.


 A kde vás aktuálně čtenáři mohou v nejbližší době vidět, slyšet či potkat?


V dubnu mě čeká v Národním divadle role v opeře Václava Kašlíka „Krakatit“, a moc se na to těším. Úžasná komická opera Rudá Marie, kde jsem zpíval dvojroli básníka Mirko Hýla a komunistického vedoucího, už měla na Nové scéně Národního divadla mnoho repríz a je momentálně „u ledu“, ale pokud se zase na jeviště vrátí, doporučuji jí každému, kdo má smysl pro humor a vztah k dobré hudbě. V červnu vystoupím na Mezinárodním hudebním festivalu Smetanova Litomyšl, kde si zazpívám sóla v Mozartově Korunovační a Dvořákově Te Deum.V červenci jsem přijal již podruhé pozvání na Olomoucké barokní slavnosti. Čtenářům, kteří mají vztah k jídlu i hudbě, doporučuji zajít na Prague Mozart Dinner Concert, kde účinkuji v slavnýcech výstupy z Mozartových oper. Vše je děláno zábavnou formou a v kostýmech. Jídlo a hudební produkce jsou odděleny, to znamená, že nejde o „taflmusik“, ale o plnohodnotný koncert, kde se konzumuje o pauzách. Tento koncert plně odpovídá mému gustu - tedy požitků z jídla, pití a hudby.


Dále jsem pak členem operní skupiny RunOpeRun která přináší zcela nový přístup k opeře a přirovnal bych ji ke svěžím mladým restauracím s netradičním menu. Snažíme se ukázat lidem, jak dobré je  jíst něco jiného než „rychlé hudební občerstvení“.


Děkujeme za rozhvor a těšíme se na vaše další role.

Dnešní rozhovor o jídle bude s nadějným operním pěvcem Danielem Klánským. Je laureátem několika pěveckých soutěží, finalistou Mezi...

Sdílejte článek:

Recenze a hodnocení receptu


Napište vaší recenzi nebo komentář


Tento recept ještě nebyl okomentován
Rozhovor s operním pěvcem Danielem Klánským

Odkazy na tématické stránky

Daniel Klánský na Facebooku

Národní divadlo

 

Rozhovor s operním pěvcem Danielem Klánským Rozhovor s operním pěvcem Danielem Klánským Rozhovor s operním pěvcem Danielem Klánským

Autoři článku

Tomáš Rohlena

Naši partneři

×

Váš recept je nyní uložen!

Zaregistrujte se, aby jste se k uloženým receptům později dostal/a.
Přihlásit se přes sociální sítě


Podmínky použití | Ochrana os.údajů