Obezita – epidemie třetího tisíciletí, na kterou je i covid slabý odvar
Obezitě, hezky česky otylosti se někdy říká epidemie třetího tisíciletí. Doba nicnedělání, řídké pohybové aktivity a všudypřítomná lákadla v podobě cukrovinek dělají prostě své. Obezita je vlastně metabolické onemocnění, kdy energetický příjem převyšuje energetický výdej. To, co jíte, vaše tělo nedokáže spálit, a proto se přebytky ukládají do tukových tkání a hmotnost utěšeně roste.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace má v České republice nadváhu 27 % dětí, z toho 10 % malých dětí je skutečně obézních. Každé čtvrté je tlusté a každé desáté trpí rizikovou otylostí. Chcete-li zjistit, zda je vaše dítě ok, použijte kalkulačku bmi třeba tady: https://vyzivadeti.cz/kalkulacka-bmi/
Příčiny obezity ale tkví v kombinaci několika faktorů. Mezi ně patří dědičné predispozice a genetický původ. Jde hlavně o špatnou funkci štítné žlázy nebo nadměrnou tvorbu kortizolu. Nicméně tyto důvody platí pouze asi u 10 % všech obézních pacientů. U zbylých 90 % jsou důvody o mnoho prozaičtější, ale tím i lépe řešitelné – nevhodný životní styl a prostředí, ve kterém žijeme. Ve finále se ke zdrojům tloustnutí přidává i civilizační stres. My se zaměříme na vnější faktory vzniku obezity.
Sladké a nedostatek pohybu
Zcela zásadní roli v rozvoji obezity u dětí hrají stravovací návyky a nedostatek či nevhodnost pohybových aktivit. Za tukovými polštářky vašich dětí stojí nevyvážená a neplnohodnotná strava s nízkým obsahem vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Charakteristickým prvkem ve stravování nejmenších je nepravidelnost, jejímž nejviditelnějším projevem je absence snídaně.
Svůj vztah k jídlu si totiž děti vytvářejí už od útlého věku. A tak když nesnídají rodiče, děti to velice spolehlivě odkoukají. Zkraje dopoledne je přepadne, jak říkají cyklisté hlaďák, který zahánějí tím, co je po ruce a hlad zažene teď hned. Takže sladké. Večer, když se sejde celá rodina, se naopak děti přejídají, neboť dohánějí kalorický deficit. Cukr v podobě energie je krátkodobá záležitost. A bohužel se v českých domácnostech často večeří smažená nebo tučná jídla, která také nedokážou stoprocentně zasytit. To vede k přejídání.
Sladkosti také fungují jako antistresové nástroje a to je špatně. Zejména rodiče využívají cukrovinky jako odměnu za nějaký úspěch, nebo cenu útěchy za nějaký neúspěch. Prarodiče zase jako prostředek k získání náklonnosti svých vnoučat. Pro děti potom jídlo přestává být prostředek k tomu, jak utišit hlad, ale spojují si jej s příjemnými pocity nebo s vyřešením nějaké stresové situace. Nicméně je třeba vrátit se k základům a jednoduchosti jídelníčku a také používat zdravý rozum.
Jak to napravit?
K zajištění (a rodiče za to mají plnou zodpovědnost) všech potřebných látek je nutné vybírat z různých druhů potravin a udržovat jídelníček pestrý, což není až taková věda, jak by se mohlo zdát. Potraviny potom vhodně kombinovat a nedávat dětem stále to samé. Krupicová kaše s ovocem je fajn, ale určitě ne několik dní v týdnu. Dostatečné zastoupení obilovin, masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny je základem a alfou a omegou celého problému. Každý ví, co jednotlivá slova znamenají. Jde jenom o to dětem naservírovat tyto potraviny v atraktivním balení, aby byly kompatibilní s dětským světem. A své děti znáte nejlépe vy. Dále by na stole neměly chybět luštěniny, ořechy a olejnatá semena. Samozřejmostí je vyhýbat se sladkostem a slazeným nápojům stejně jako smaženým a tučným jídlům.
Každé dítě by mělo denně vypít 1 až 2 litry neslazených tekutin. Jak už jsme zmínili, nepravidelnost v jídle je typickým negativním jevem ve stravování dětí. Strava by měla být rozdělena do 5 dávek. Tři hlavní – snídaně, oběd, večeře, a dvou vedlejších jídel – svačina dopolední a odpolední. Nakonec by si dítě mělo uvědomovat, co jí, takže jíst by mělo v sedě a v klidu. Všechny tyto věci vám pomohou vychovat dítě zdravé nejen fyzicky, ale i psychicky. V dospělosti už bude jenom jeho volba, jak pojme svůj jídelníček, ale možnost volby bychom mu měli dát my, a to správným nastavením jeho stravovacích návyků už v útlém věku.
Rizika obezity
Až 80 % dětí zůstane obézní do dospělosti. Strašné číslo, když si ještě uvědomíme, že obezita v drtivé většině případů neustupuje, ale nabírá na intenzitě. Obezita pomáhá vzniku přidružených nemocí, jako je vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu, cukrovka a problémy s trávením. Obezita rovněž notně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a způsobuje poškození pohybového aparátu nebo vadné držení těla. To všechno je velmi důležité a závažné. K těmto negativním fyzickým projevům se ale připojují i psychické problémy, které jsou neméně důležité.
Současná společnost si do „svého“ erbu vyryla štíhlé a pružné tělo, které na nás vyskakuje všude v médiích a na sociálních sítích. Tlustí či obézní lidé to mají těžší a těžší, neboť se otylost bere za životní prohru a výrazný hendikep. Tlusté děti bývají často terčem šikany nebo posměchu. To bohužel vede k pocitu méněcennosti, izolaci a úzkostem, které mohou vést až k propuknutí deprese nebo k poruchám příjmu potravy.
Léčba a prevence obezity u dětí
Bohužel je nutné konstatovat, že obezita je obtížně léčitelná věc, která navíc vyžaduje dlouhodobé úsilí. Platí však, že u dětí se obezity zbavuje snadněji než u dětí v pubertálním a adolescentním věku. Co tedy dělat? Nechte si poradit věrohodným nutričním specialistou, nebo navštivte specializované pracoviště, které se léčbou obezity zabývá a které bývá často součástí velkých nemocnic.
Ovšem nejdůležitější věcí zůstává změna životního stylu. To hlavně znamená trvalou změnu stravovacích návyků, jejíž základní premisou je – energetický příjem nesmí výrazně převyšovat energetický výdej. Poznáte to jednoduše tloustnutím vašeho dítka. Tím ale není v žádném případě myšlena dieta, dítě stále potřebuje pro svůj vývoj dostatečný příjem živin. Spíše jde o úpravu jídelníčku tak, aby v pravidelných intervalech dítě dostávalo všechny potřebné látky a aby z jídelníčku vymizela veškerá vysokokalorická jídla. Zároveň, souběžně a ruku v ruce s tím by se dítě mělo pravidelně hýbat, na což jako rodiče musíte dohlédnout také. Stačí procházka, prolézačky, kolo nebo třeba plavání.
Nakonec zmíníme psychologickou podporu, která je pro dětí trpícími negativními důsledky své nadváhy naprosto zásadní. Podpora rodiny, blízkých příbuzných a kamarádů hraje v úspěšnosti léčby hlavní roli. Motivovat lze dítě například tím, že i my jako dospělí změníme některé své zlozvyky ve stravování.
