Jak pandemie ovlivnila stravovací návyky milionů lidí...
Pandemie COVID-19 je jednou z největších socioekonomických a zdravotních krizí, které svět zažil. Ať už z finančního nebo existenčního hlediska, neexistuje téměř nikdo a žádné odvětví, kdo by zůstal pandemií nedotčen. Tato zkušenost však přinesla pozitivní změnu stravovacích návyků, která by měla být zachována i po skončení pandemie, aby byly zajištěny její dlouhodobé pozitivní dopady.
1. Preference domácího stravování
Restaurace a další podniky zůstaly v počáteční fázi celostátního lockdownu zavřené. Jedním z největších posunů ve stravovacích návycích bylo, že se lidé začali stravovat doma. Zhruba 60 % spotřebitelů po celém světě uvedlo, že z různých důvodů více vaří doma i po pandemii. Stát se soběstačnými se stalo mantrou poslední doby.
Ve světě před pandemií, bylo normou jíst venku nebo konzumovat polotovary, velkou roli sehrál nedostatek času a také lidská pohodlnost. Lockdown vedl ke změně tohoto nastavení lidí, včetně mladších demografických skupin, kteří si osvojili dovednosti vaření a pečení a převzali odpovědnost za vlastní stravování.
Klíčovou roli v propagaci domácího vaření a zdravého stravování sehrály také sociální sítě. Návody na platformách, jako je YouTube, poskytly i těm, kteří dříve neměli žádné kuchařské dovednosti, příležitost probudit v sobě kuchaře či pekaře. Platformy sociálních médií, jako je Facebook a Instagram, byly zaplaveny fotografiemi a videi začínajících kuchařů, kteří srovnávali své nově nabité kulinářské síly, čímž propagovaly tuto praxi a povzbudily více lidí, aby si začali vařit sami doma. Samostatnost s ohledem na individuální stravování je výsledkem, který tu snad zůstane.
2. Změna směrována ke zdravějšímu stravování a bio potravinám
Dobré zdraví a imunita jsou do značné míry závislé na potravinách, které člověk konzumuje a na životním stylu, což se zásadně projevilo během pandemie. Široké veřejnosti byla podsouvána myšlenka, že nevyvážená strava činí jedince náchylnější k nákaze COVIDEM-19, což přimělo mnoho lidi ke změně stravovacích návyků. V důsledku toho spolu lidé začali věnovat větší pozornost potravinám, které konzumovali a dbali na to, aby potraviny byly zdravější. Lidé začali konzumovat více ovoce a zeleniny a také snížili spotřebu smažených jídel, cukru a soli. Na začátku pandemie dokonce došlo k omezení konzumace masa, kvůli obavám i když neopodstatněným, že by zvířata mohla být potenciálními hostiteli viru.
Řada blogů o jídle propagovala zařazení lokálních potravin a receptů na posílení imunity s použitím čerstvých surovin. Pro zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zranitelných demografických skupin. Do popředí se dostalo několik iniciativ, které propagovaly zdravější životní styl. Lidé si díky tomu osvojili zdravý životní styl a praktikují ho doteď. Zvýšená spotřeba tradičních zdravých potravin je sice vítaným jevem, je však třeba dbát na to, aby tyto potraviny byly dostupné a cenově přijatelné pro všechny.
3. Zvýšený zájem o ajurvédu a další tradiční medicínu
Naprostá absence léku nebo očkování přiměly lidi, aby v boji proti koronaviru sáhli po tradičních prostředcích. Stále více lidí začalo konzumovat starodávné recepty využívající bylinky a koření posilující imunitu, neboť se ukázalo, že silná imunita je pro boj s koronavirem nezbytná. Ministerstvo ájurvédy v Indii, které je zodpovědné za podporu komplementární a alternativní medicíny, vydalo soubor pokynů pro posílení imunity a další opatření v oblasti samoléčby pomocí ájurvédských principů. Výsledkem je, že v období COVIDu tyto přírodní prostředky přijímá stále více lidí. To také podpořilo ájurvédský průmysl, vedlo k rozšiřování a ku vzniku nových startupů., které vyrábějí a prodávají ajurvédské produkty pro lidi, kteří dbají o své zdraví. Indie dokonce zahájila klinické zkoušky protokolů léčby pacientů s koronavirem pomocí ajurvédských léků.
