O jídle s Jiřím Vaňkem

Tomáš Rohlena

Hodnocení obsahu
Sdílejte obsah s přáteli

Tentokrát jsme se sešli na rozhovor o jídle s Jiřím Vaňkem scenáristou, spisovatelem a muzikantem v jedné osobě. Psal scénáře například k seriálům Comeback, PanMáma nebo Opilý kuře. Vydal autobiografický román Sebedrás, přeložil knihu Justina Halperna Kecy mýho fotra, knižně vyšly rovněž fejetony z blogu 1000 věcí, co mě serou, na kterém publikoval pod psudonymem Attila, Bič Boží. Jako hudebník vystupuje buď sám pod jménem Singleton, nebo s kapelou Zabiják a Borci.

Ahoj, první otázka je nasnadě. Jaký máš vztah k jídlu?
Se svýma deseti kilama nadváhy musím přiznat, že občas pozitivnější, než by za to stálo. Strašně závidím lidem, co ve stresu nemůžou jíst. Já naopak ve stresu žeru jako zjednanej, pokud možno nějakej junk food. Cukr a tuk.

Co pro tebe jídlo znamená?
Žádnej zásadní gurmán nejsem. Rád se dobře najím, ale jídlo beru primárně jako palivo, takže sám od sebe rozhodně nenavštěvuju trendy restaurace. Než dát dvojku za večeři, kterou mi pingl okoření čerstvě umletym pepřem z obřího mlýnku, to jdu radši na nějakej koncert.

Experimentuješ při výběru jídla nebo sázíš na jistotu?
Dle nálady. Obecně mám pocit, že jsem spíš konzerva, tak se občas snažím vystoupit ze svý komfortní zóny. Ale vocamcaď pocamcaď. Nějaký červy nebo cvrčky bych na exotickej cestách asi netoužil zkoušet, ale všelijaký exotický masa jsem už vyzkoušel. Třeba krajtu nebo jaka. A hrozně moc bych chtěl ochutnat delfína a pandu.

Máš nějaké opravdu oblíbené jídlo?
Jsem hodně masovej, takže třeba takovej rostbíf. Nebo zabíjačkový záležitosti, u likvidace čuníka jsem asistoval nejednou a to je velká lábuš. A pak samozřejmě všechny varianty obalovanýho řízku, to je základ. Řízek, to je chléb bohatých.

A co oblíbené jídlo z dětství (od babičky), vzpomeneš si?
Do nějakejch patnácti let jsem trávíval většinu prázdnin u babičky na chatě, kde se tak třikrát během léta dělaly lívance na rozpáleným litinovýn tálu potřeným kusem špeku, a to byl vždycky velkej zážitek. S bráchou jsme závodili, kdo kolik lívanců sní, já vždycky zdlábnul tři a pak si udělal tři kolečka kolem chaty, jako že abych to hned vyběhal a mohl se futrovat dál.

Oblíbená kuchyně?
Mám rád středomořskou kuchyni, zejména ryby a všelijaký mořský potvory. V mládí se mi to dost hnusilo, ale čim jsem starší, tím víc to můžu. Když jsem byl nedávno v Chorvatsku, tak jsem denně dlabal škampi na žaru a byl jsem náramně spokojenej. Ale nejoblíbenější kuchyně je mojí matky, ona je z Hané a má hodně poctivej přístupk vaření, zároveň se ale nebojí experimentovat. Celej život jí říkám, že by si měla pořídit hospodu – kdyby ji měla ve Vatikánu, tak má svatořečení jistý. Kdyby mě nějaká holka chtěla sbalit na to, že skvěle vaří, obávám se, že to moc fungovat nebude, protože s máti vždycky prohraje.

Vaříš doma? A pokud ano, která jídla nejvíce?
Já se snažím držet zásady, že když přípravě jídla věnuješ víc času než jeho konzumaci, tak je něco špatně. Nikdy mě neuvidíš hodiny táhnout vývar nebo připravovat maso sous vide. Takže dělám saláty, upeču rybu nabo kuře. Přítelkyně je třeba z mojí pečený ryby úplně nadšená – a přitom na ni jenom stačilo nasypat omylem směs koření na kuře. A ještě mám jeden majstrštyk, polívku z červený čočky, kterou mě naučila naše společná kamarádka paní Hanka, co má catering HAMTAM. Její už tak lahodnej recept jsem vytunil k dokonalosti přidáním kapar a koriandru.

Kdy jsi se dostal k vaření?
Jako malej jsem měl období, kdy jsem toužil po tom bejt kuchařem. Dostal jsem plastovej dětskej sporák a hrnce, jenže pak mi učarovalo metro a rozhod jsem se, že budu fíra v podzemce a s kuchařskou kariérou byl šlus. Takže první vaření bylo někdy na gymplu, když jsem přestal o víkendech jezdit s našima na chalupu a stravoval se většinou rybíma prstama s hranolkama a s kečupem. Trochu víc vařím poslední dva roky, co bydlím sám, ale rozhodně to není koníček, ale poznaná nutnost.

Co nějaké moderní styly vaření a stravování, například vege, rawfood, veganská, dotkly se tě?
Já mám rád ten vtip, jak v divadle zkolabuje herec a jeho kolega z jeviště se ptá, jestli neni náhodou v hledišti doktror. A přihlásí se nějakej týpek a říká: "Já jsem vegan." Z čehož je asi jasný, co si o tom myslím. Ať si každej dlabe, co chce, ale ať mě s tim laskavě neotravuje, zejména když krájim pěkně ugrilovanej stejk.

Jak jsi na to s pravidelným stravovacím režimem?
To hodně závisí na tom, jakej mám danej den program. Když lítám po městě po schůzkách, tak si snadno člověk uvědomí, že je pět odpoledne a jako poslední jídlo měl kafe a cígo k snídani. Když sedím s vypnutým mobilem doma a píšu, tak je jednodušší dělat si pravidelně nějaký pauzy, případně procházky spojený s ulovením něčeho k snědku.

Pohrdneš fastfoodem? Případně jak se stravuješ, pokud není moc času?
Já jsem velkej fanoušek gyrosů, na Letný máme Bistro Lanka – s klasickýma berlínskýma Turkama se to asi srovnat nedá, ale v podstatě se jim to přibližuje. A McDonald je skvělej na kocoviny, je zvláštní, že KFC tak nefunguje. Mám na to takovou teorii, že zatímco u plukovníka jsou to fakt rozemletý kuřata, u klauna se všechno jídlo dělá z ropy.

Máš oblíbenou restauraci, kam rád chodíš?
Určitě Re:Stereo na Letný, který mám za barákem, je tu milá obsluha a výborný jídlo za fajn ceny. Minimálně jednou týdně sem na jídlo zajdu, takže už jsem de facto štamgast, většina obsluhy mě zná, takže se na mě usměje, což je milý. Ale je pravda, že už by mohli změnit menu, za ty dva roky, co sem chodím, jsem měl už všechno minimálně pětkrát.

Neoblíbená restaurace, kam ne?
Mám chalupu kousek od Sázavy, kde moc možností ke stravování není, takže tam občas skončím v hospodě Za vodou a to je teda hodně velký retro. Ne, že by to byl úplnej průšvih, ale je to taková hra na maloměstskou honoraci, který bohužel čouhá sláma z bot. Protivnou obsluhou počínaje, absurdníma cenama nealko nápojů pokračuje a jídelním lístkem tloušťky Bratrů Karamazovejch konče. Tam kdyby přišel Pohlreich, tak dostane psotníček.

Co sladké jídlo jako moučníky a dezerty?
Miluju zmrzlinu. Byly doby, kdy jsem jí jel v ohromným množství, teď už se snažím preferovat kvalitu před kvantitou, takže většinou skončím u Ben & Jerry's nebo Häagen-Dazs. Ty jsou sice poměrně drahý, ale aspoň je jejich základem smetana a ne odtučněný rostliný tuk. Kdybych někdy dělal revoluci, tak lidi, co dávaj do zmrzliny odtučněný rostlinný tuk, půjdou ke zdi jako první.

Víno nebo pivo?
Jednoznačně pivo. Bílej střik je v létě taky fajn, ale pivo je pivo. Mám rád hořký piva, takže jsem rozhodně fanoušek Plzně – jasně, je to takovej pivní mekáč, ale za mě uspokojivej standard. A pak mám nějaký favority mezi různýma menšíma pivovarama, rozhodně třeba Vinohradský pivovar a Únětice hodnotím pěti půllitrama z pěti možnejch.

Máš nějaké oblíbené míchané drinky?
Z období gymnaziálních studií si pamatuju společenskou hru "šup s panákem do desítky, ať to chutná jako dvanáctka". Ale už jsem ji hodně dlouho nehrál, teď si v Elbow na Letný nejčastěji objednávám Long Island Ice Tea, což je ovšem hodně nebezpečná věc a snadno se to s ní přežene. Zejména varianta s názvem Beverly Hills Ice Tea, kdy těch pět panáků nedoliješ kolou, ale sektem. To už není míchanej drink, to je spíš zbraň hromadnýho ničení.

Nějaký nový projekt na který se máme těšit nebo na který se těšíš ty?
Pro jednu německou produkci jsme se dvěma kamarádama napsali film Slušný lidi - o islámu, neonacismu a zlu v lidech. Psali jsme to asi pět let, takže realita nás bohužel mnohdy předbíhala, teď ale máme nějakou rozumnou variantu scénáře a doufáme, že producent sežene prachy. Pro Stream zas připravuju s jinejma dvěma kamarádama připravujeme seriál Jára on the road o stárnoucím muzikantovi, co přijde o kapelu. A pokud budu dál pilnej jako letos jsem, měl bych do konce roku dopsat sbírku povídek, která se bude jmenovat Láska za časů úzkostné poruchy.

A kde tě můžeme v nejbližší době vidět na koncertě?
S kapelou teď připravujeme druhou desku, která se bude nejspíš jmenovat Radiopop a měla by vyjít na jaře 2017, takže zas tolik nehrajeme. Ale ve čtvrtek 25. srpna od sedmi máme koncert na nějakým showcase v Chapeau Rouge, což bude bezpochyby krásný.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na tvůj koncert a vaši desku.

Odkazy na tématické stránky



Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář

Pro přidání komentáře k O jídle s Jiřím Vaňkem , je nutné být přihlášený(á)/zaregistrovaný(á).


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Hledat podobné články jako O jídle s Jiřím Vaňkem .
Nebo hledejte podobné podle části názvu: jídle, jiřím, vaňkem.

Kde najít informace



×